Do Prahy jsme jeli až v sobotu vlakem v 6:40. Cesta byla plynulá bez velkých zpoždění. Měli jsme předem koupené místenky, takže jsme mohli sedět společně (zabrali jsme jen 3 a půl kupéčka) a užít si tak „teambuildingovou“ cestu. Na halu jsme dorazili před půl 10. První zápas měl začít v 10:00. Bohužel byl to losovaný turnaj, tzn. až na místě si kapitáni družstev vylosovali číslo, které určilo, kdy budeme hrát. Náš kapitán si bohužel nebo bohudík vytáhl číslo 1, a to znamenalo nevýhodu, že budeme hrát už ten první zápas. Naopak výhodou „jedničky“ bylo, že jsme vždy měli jeden zápas pauzu. Bylo to finále pro 4 týmy, kde se hrálo každý s každým, tudíž ostatním týmům to vycházelo tak, že si zahrály dva zápasy po sobě.
Herní podmínky byly pro nás nezvyklé - hrací čas byl nastaven 3 x 12 min, velikost hřiště byla 40 x 18 m (pro představu naše sokolovna má 21,5 x 11, 7 m) a na hřišti byl umělý povrch Tarket. Do prvního zápasu jsme šli nedostatečně připraveni – bylo málo času na protažení, na seznámení se s povrchem hřiště a na rozchytání brankáře a ani jsme neměli prostor si něco společného říct, povzbudit se.
S tímto soupeřem jsme se setkali již na oblastním přeboru Moravy v Brně, kdy jsme s nimi remizovali. Zde bohužel se hra vyvíjela jinak. Věříme, že velkou měrou se na tom podílela nepřipravenost na první zápas a pak se těžko naskakovalo do rozjetého vlaku. Naši měli několik slibných šancí na vstřelení branky, leč buď trefovali brankáře, nebo konstrukci brány.
Do tohoto zápasu jsme vstoupili lépe připravení a byli jsme také odměněni vstřelením gólu. Ale soupeř pak projevil své herní kvality a zkušenosti (pravidelný účastník finále) a proškoloval nás zejména svými brejky a útočením na bránu ve dvou (my nejčastěji útočíme sólově), kdy druhý hráč pak střílel už jen do prázdné brány.
Chtěli jsme aspoň urvat třetí místo, zpočátku to bylo nadějné, ale třetí třetina je pro nás už „moc“, neboť s kondičkou opravdu nejsme zadobře. Nicméně tento zápas nám dal naději do dalších zápasů (ať již do letních turnajů nebo do nadcházející sezóny) v tom, že jsme schopni udržet krok se soupeřem i za takových omezených tréninkových podmínek, které nám zábřežská sokolovna nabízí.
Výsledky našich zápasů pro nás byly krutým vystřízlivěním z našich nadějí, povzbuzených výsledky oblastních přeborů. Nedokázali jsme reálně odhadnout naše možnosti nebo schopnosti, především pro neznalost podmínek a soupeřů na turnaji. Halu jsme neznali a s typem povrchu jsme se ještě dosud nesetkali. Soupeři byli velice kvalitní a jejich základna je rozhodně větší než ta naše. Také máme ještě velmi mladý tým, když vezmeme v potaz, že tento turnaj je pro hráče do 17 let a my měli průměrný věk hráčů 13,6 roku.
A i když jsme skončili poslední a zpočátku v nás panovalo rozčarování a zklamání, odstupem času na to koukáme již s úsměvem, neboť být čtvrtí v České republice, to je fantazie s ohledem na to, jak se nám nedařilo v ZFL. A na našich hráčích je znát velký pokrok ve způsobu hry, který od ledna učinili. Takové turnaje přinášejí důležité zkušenosti nejen samotným hráčům, ale i nám trenérům.
Naši hráči si zaslouží velké uznání a pochvalu, jak se dokázali poprat s podmínkami, které jim byly dány. Také trenéři Frýdlantu a Třebíče pochválili našich pár výborných hráčů, kteří na hřišti zanechali velmi dobrý dojem.
Děkujeme rodičům za jejich doprovod do Prahy a zpět. Děkuji panu Němcovi za fotky z turnaje. Děkujeme našim hráčům za reprezentaci našeho klubu, není se za co stydět!
Tak skončila oficiálně sezóna 2023/2024 i pro naše starší žáky. Nyní je čekají už jen dva letní turnaje – 8.6.v Troubelicích (Open Air) a 20.-23.6.v Brně (Hummel Open Game). Tak buďte tu ještě s námi a sledujte naše webové a facebookové stránky!
Hana Pokorná