Opět po roce jsme se vydali na oblastní přebor do Frýdlantu n/O, ač to zpočátku vypadalo, že nesložíme tým. Letošní přebor ale doznal určitých změn oproti rokům minulým. Byli jsme dosud zvyklí, že hrávaly obě dvě kategorie, tj. kat. I. (hráči do 10 let) a kat. II (hráči do 13 let), již od rána a to na dvou hřištích. Bohužel letos se nemohlo hrát ve dvou tělocvičnách současně, neboť jedna z nich byla využívána z důvodu opravy školní kuchyně a jídelny pro jiné účely. Proto v dopoledním bloku odehrála jen kategorie I (od 8:00 do 12:30) a v odpoledním bloku odehrála druhá kategorie II (od 13. h). A z toho vyplynulo, že poprvé mladší žáci nemuseli jet už v pátek, ale stačilo až v sobotu dopoledne.
Jako každý rok, tak i letos bylo v plánu vyrazit do Frýdlantu vlakem. Ale změna je život a letos se vyrazilo auty. První skupinka, která chtěla přespávat ve Frýdlantě a nemuset tak druhý den brzy vstávat, měla sraz u zábřežské sokolovny v 17:30. V prvním autě byli dva trenéři (p. Hroch a p. Štěrba) a hráči Ráďa, Tobiáš a Honza. Ve druhém autě (8 místní) byli tři rodičové a hráči Mára, Dominik H., Vojta, Denis a Dominik K. Cesta byla bez problémů a ještě za světla se dorazilo do cíle. Po příjezdu se ubytovalo ve frýdlantské Sokolovně a vyrazilo se na večeři (smažený řízek s hranolkama). Po návratu hráči ještě chvíli trénovali a dospělí odpočívali :)
V sobotu ráno se nasnídalo (z vlastních zásob), pobalily se věci a vyrazilo se do jiné tělocvičny na zápasy. V době, kdy tato skupinka vstávala, tak zbývající hráči (Bartík, Nelča a Honza P.) byli již na cestě do Frýdlantu.
Sestava: Honza Č. (G), Bartík (G), Dominik H., Dominik K., Ráďa, Tobiáš, Denis, Marek, Vojta, Honza P. a Nela.
Čekaly na nás 4 zápasy, hrací čas byl 2x8 minut.
Soupeře jsme hned na začátku překvapili a pak už z překvapení nevyšel, prostě soupeř na povzbuzení :)
Střelice byly soupeř nad naše síly – v rychlosti běhu, přesnosti přihrávek i ve střelbě byl soupeř mnohem lepší, také se stal jednoznačným vítězem přeboru. V druhé půli jsme již hru srovnali, ale soupeř s vědomím dostatečného náskoku poněkud polevil.
Soupeř byl opět o něco lepší, ale naši hráči se nevzdávali a uhráli slušný výsledek. Ještě v půli druhého poločasu byl stav 1:2, ale v posledních třech minutách zápasu naši polevili v pozornosti (možná také únava) a dostali dvě, z trenérského pohledu laciné, branky. Škoda, přinejmenším remízu by si jinak zřejmě vybojovali.
V souboji šlo o třetí místo, naši měli mírně navrch, což se projevilo i ve skóre.
Konečné počítání v tabulce pak bylo dosti napínavé, tři týmy měly shodně bodů – Frenštát, Frýdlant a Zábřeh. Minitabulka a vzájemné zápasy nic nerozhodly, větší rozdíl celkového skóre pak určil pořadí. Bohužel pro nás to nedopadlo dobře – skončili jsme až na 4. místě. O 3. místo nám chyběl jen jeden gól (buď ho vstřelit nebo neinkasovat).
S výkonem a přístupem hráčů můžeme být nakonec spokojeni – vždyť v průběhu sezony se nesetkali s tak těžkými soupeři, ale mají stále co zlepšovat. Příští rok již řada z nich bude hrát ve starší kategorii a oni budou mít co dohánět, ale věříme, že pokud zůstanou v takové partě, jako jsou nyní, budou na to mít.
Dopředu zvolena jasná jednička Honza Čech a záda mu kryl Bártík Pavlů, který si účast vybojoval hlavně na trénincích - chutí se zlepšovat a hlavně poslouchat rady všech trenérů.
Honza splnil vše,proč byl vybrán - jistota. Měl několik krásných zákroků, správně postavenou branku a i to brankářské štěstíčko, které brankář prostě musí mít. Z většiny gólů, co dostal, nešlo moc co dělat - brejky soupeřů či neustále volný hráč před brankou, který jen míček zametal do odkryté branky. Toto se dělo hlavně ve druhém a třetím utkání.
Bártík nastoupil v prvních třech utkání dohromady na cca 8 minut. 5 zákroků a 1 obdržený gól z úniku = 83% úspěšnost. Za mě spokojenost.
V posledním utkání s Frýdlantem jsem se rozhodl s vědomím, že každý gól může rozhodnout, nechat v bráně jen Honzu. I když to na bednu nakonec nevyšlo, pro mě to bylo nejhezčí utkání. Viděl jsem obětavý tým, který běhal, blokoval střely a navzájem se podporoval. I Honza, který po hvizdu sundal helmu, měl v obličeji radost a emoce. To jsem u něj viděl poprvé ;-)
Tatínek: „Já si to užil, až mě v krku bolelo. A když se poslední utkání vyhraje, vždycky se jezdí domu dobře.“
Maminka: "Byl to super zážitek, Myslím, že děti si to užily, i když asi více ti mladší a ti starší snad nasbíraly nějaké zkušenosti. Rodiče fandili, co to šlo. A moc se mi líbil komentář na facebooku, že turnaj byl plný radsoti i smutku, ale důležité je, že jsme to prožili vsichni spolu. Rodiče a děti."
Tatínek: „Na Přeboru Moravy jsem byl poprvé, v hale skvělá atmosféra, hodně jsme fandili. Bylo skvělé vidět porovnání našeho mužstva s ostatními moravskými kluby. Elévové bojovali jako lvi, drobným zklamáním bylo "smolné" čtvrté místo (i přes dvě vybojované výhry), o kterém rozhodla jediná "nevstřelená" branka. Příště zase!“
Maminka: "Moc jsem si to tam užila. Pro děti určitě skvělá zkušenost. Sice prohrály, ale držely se. Jsme ráda, že jsem tam s nimi mohla být. Skvělá byla i předzápasová porada ;-) "
Tato kategorie vyrazila do Frýdlantu až v sobotu dopoledne. Cestou za Mohelnicí se sice tvořila kolona, ale naštěstí všichni hráči v pořádku a za včas dorazili do cile.
Sestava: Matyáš (G) , Pepa, Andrej, Vašek Č., Anička, Janča a Adam, z kategorie elévů je doplnili Ráďa, Dominik H., DOminik K., Marek a Honza P.
Elévové měli hlavně úkol dopřát odpočinek šestici starších, neboť proti hráčům o 3-4 roky starším se nemohli moc prosadit. K naší spokojenosti dělali, co mohli a uměli a tak na hřišti nebyli jen pro okrasu, ale značně užiteční. Současně to pro ně byla velká škola hrát proti kvalitním soupeřům. Za to vše jim patří náš dík.
I mladší žáky čekaly 4 zápasy. Hráli proti stejným soupeřům jako ti elévové a tak se počet našich výher dal odhadnout. Bohužel se nepovedla ani ta jedna.
Zápasy byly z naší strany stále stejné – na jedné straně bojovnost a snaha, nevzdávání se i při nepříznivém stavu, určité zlepšování zápas od zápasu. Na druhé straně neustálé opakování stejných, dá se říci až školáckých chyb. Vše v podstatě chyby, které jsme viděli u týmu (resp. u daných hráčů) téměř po celou sezonu – zde ale soupeři dokázali trestat naše chyby.
Pochválit bych chtěl všechny za bojovnost, snaha, nevzdávání se i při nepříznivém stavu, určité zlepšování zápas od zápasu, mladší hráče (elévy) i za to, že se nezalekli starších a větších soupeřů a že i když měli v nohách dopolední zápasy, dokázali ještě ze sebe něco vymáčknout.
Leč musíme být k sobě upřímní, že lepší hráče do 13 let zatím nemáme. Pravda, chyběly naše dvě velké opory (Klárka a Jonáš), leč nemůžeme se jenom na ně spoléhat. Potřebujeme víc takových hráčů, kteří chtějí na sobě makat, tj. chodit na tréninky, na zápasy a kteří se chtějí herně, fyzicky i psychicky posunout dál…
Stále ale na nás dopadá covidový úbytek hráčů a výpadek tréninků je poznat. Hráče jsme již v průběhu roku doplnili, výpadek tréninků a herních zkušeností se dohání hůře. Před hráči a trenéry stojí nyní velké úkoly pro letní přípravu, příští sezonu však vidíme optimisticky.
Děkujeme všem hráčům za prezentaci našho klubu, je potřeba i umět "prohrávat" ;-) Děkujeme také rodičům za dopravu našich hráčů a za jejich podporu v "hleidšti".
Nyní se budeme soustředit na Oblastní přebor pro kategorii mužů, kteří odehrají v sobotu 28. dubna v Šumperku a pro kategorii starších žáků, kteří si svoje odehrají v neděli 30. dubna v Brně.