Sraz účastníků byl na hlavním nádraží ČD v Zábřehu. Sešlo se 9 hráčů, vedoucí oddílu a 4 rodiče jako pomocný dohled, morální podpora a fanoušci. Z důvodu obvyklého zpoždění expresu EC jsme dorazili do Frýdlantu až po půl osmé. Odložili jsme si věci v místní sokolovně a vydali se na večeři do penzionu Merlin. Příjemné prostředí, jídlo dobré – doporučujeme :). Po večeři jsme ještě v sokolovně trochu potrénovali a pak šli spát.
Ráno jsme se přesunuli do základní školy TGM, kde se hrálo. V prvním zápase jsme zmatkovali ze všech sil – aspoň to tak vypadalo. Výkon týmu se ale postupně zlepšoval, bohužel však nám chvílemi nepřálo štěstí.
Zábřeh – Frýdlant n.O. 1:7
Frýdlant, pozdější vítěz, byl opravdu těžkým soupeřem a jeho přesné a tvrdé střely, často až od půlky hřiště, byly velmi špatně chytatelné. Navíc naši hráči asi měli strach ze soupeře (Frýdlant má dlouhodobě velmi kvalitní tým) a také zapomněli, jakou obranu se v posledních týdnech učili a hodně zmatkovali, což se rychle projevilo i na skóre.
Zábřeh - Syrovice 2:7
Po předchozí porážce se naši hráči otřepali a do soupeře se pustili, což se rychle projevilo i na skóre. Nebyl to těžký soupeř a výhra, z hlediska trenéra povinná, nás povzbudila.
Polanka n.O. – Zábřeh 2:1
Další těžký soupeř. Naši hráči ale statečně vzdorovali o hlavu vyšším soupeřům (asi je doma dobře zalévali, že tak vyrostli) a přestože měl soupeř o něco více ze hry, první poločas skončil 0:0. Napínavý a pohledný zápas ve druhé části pokračoval zvýšeným tlakem soupeře, ale také my jsme už častěji ohrozili jejich branku a jen tyčka a břevno branky nám zamezily ve skórování. V závěru měl soupeř přece jen více štěstí a po chybě naší obrany se mu minutu pře koncem podařilo skórovat a v zápase zvítězit. Přesto si naši hráči zasloužili za svůj výkon velikou pochvalu trenéra a uznání trenéra soupeře.
Zábřeh – Střelice 4:4
V posledním zápase šlo o 3. místo – museli jsme vyhrát. Také jsme začali dobře – poprvé na turnaji jsme dali první góly my a ne soupeř :). První poločas jsme vyhráli 3:1, ale ve druhém poločase vyrobila naše obrana několik hrubých chyb – pustila si soupeře za záda, dovolila mu z metru střílet na branku a brankářka neměla šanci zasáhnout, takže soupeř otočil na 3:4. Na poslední pětiminutovku jsme nasadili tu nejlepší sestavu, jakou jsme mohli dát dohromady. Vedlo to rychle k vyrovnání na 4:4, ale pak už štěstí stálo na straně soupeře – 2 tyčky a dvě břevna k výhře nepomohou a tak jsme se museli smířit se čtvrtým místem.
Přesto považuji celkový výsledek za odpovídající možnostem a předvedeným výkonům týmu. V Zábřežské florbalové lize se s tak těžkými soupeři, kteří dokážou okamžitě trestat chyby soupeře, nepotkáváme. Však šlo také o jedny z nejlepších týmů na Moravě.
V obraně vynikala Klárka, dobrou práci ale odvedli a občas se blýskli také Honza, Víťa a Pepa. Křídla Bury a Hasič předvedli parádní výkon a Hasič si zaslouží navíc pochvalu za to, že i přes nepříjemnou srážku a úder do hlavy, pokračoval ve hře. Bury byl střelcem pěti našich branek, což byl nejlepší střelecký výkon turnaje, ale v kanadském bodování, kde se počítají i asistence, jej přeskočili tři hráči Frýdlantu. I tak výborný výkon.
V brance skvělá Ivča chytala s klidem a přehledem, na brankách se podepisovaly spíše chyby obrany než její. Také byla vyhodnocena jako 3. nejlepší brankář turnaje.
Na špici útoku hrály Anička a Janča. Tady měl tým sice slabinu, ale přesto musím obě hráčky hodně pochválit za jejich snahu a úsilí. Obě hráčky totiž začaly s florbalem až v loňském roce a před přeborem odehrály pouze 4 soutěžní utkání, ve kterých o něco šlo. Zatím jim chybí více herních zkušeností, ale viditelně se zlepšují a za rok, jak věřím, budou na hrotu nebezpečné. Navíc Anička patřila věkově ještě do I. kat. Přesto byly na rozdíl od jiných hráčů ochotné na přebor jet, což oceňuji já i ostatní trenéři.
Po ukončení turnaje v 15 hodin dostali všichni účastníci medaili a pohár pro tým a mohli jet domů. Na výkon jsme si připili dětským sektem, a protože jsme stihli dřívější vlak, byli jsme o půl šesté odpoledne v Zábřehu.
Fotogalerie zde.