Hummel Open Game v Brně 2023
Poprvé po více než pětadvaceti letech, co florbal dělám, jsme letos uznali za vhodné vypravit se na velký několikadenní florbalový turnaj. Ne že bychom čekali nějaké zázraky nebo dokonce medailová umístění, ale chtěli jsme dopřát nynější generaci starších žáků zážitek velkého sportovního turnaje a možnost utkat se s opravdu kvalitními hráči, pro něž je florbal víc jak jenom koníček (mívají tréninky 3-4x týdně, absolvují letní přípravu i přes hlavní letní prázdniny – zejména posilovací a kondiční tréninky). Většina zúčastněných týmů totiž celoročně hraje na hřištích 40x20m, mají lepší tréninkové zázemí než my, miliónové roční rozpočty a větší výběr hráčů. Našim hráčům jsme ale byli ochotni věřit, že se i tak nedají zahanbit a oni nás nezklamali. Výsledky zápasů to sice neukazují, ale přesto se naši hráči nezalekli často o hlavu vyšších soupeřů i gólového přídělu a hráli s plným nasazením na hranici svých současných schopností. Zápasy to byly pohledné, zajímavé a napínavé a nás trenéry výkony hráčů opravdu těšily. Všichni udělali od ledna velký výkonnostní krok.
Turnaj se hrál ve 12 kategoriích od minipřípravek až po juniory a to celkem v 18 halách rozmístěných po celém městě Brně. Jen v naší kategorii starší žáci – BU15 (roč. nar. 2008-9) se turnaje účastnilo „je“ 63 týmů, tzn. cca 800 hráčů z celé republiky. Tohoto turnaje se účastnily i týmy z okolních zemí – Slováci, Maďarky. My jsme hráli ve skupině SG.
Dlouho jsme váhali nad účastí na tomto turnaji, protože průběžné výsledky zápasů naší Zábřežské florbalové ligy byly spíše tristní nežli nadějné, naši starší žáci se na trénincích z různých důvodů nedokázali scházet všichni v jeden den a také početně jsme na tom nebyli dobře.
Dát dohromady tým dobrých hráčů tedy nebyl jednoduchý úkol, naštěstí nám vypomohl spřátelený oddíl Worms Postřelmov tím, že nám umožnil po dva měsíce trénovat s nimi na velkém hřišti a systémem 5+1. (Naše běžné tréninky i sokolské soutěže se hrají na hřištích cca 22x10 m, turnaj se hrál na hřištích 40x20 m). Naše hráče Honzu Bureše, Matěje Chmelaře, Víťu Labora, Honzu Dittricha, Martina Bartoně a Klárku Odstrčilovou doplnili mladší žáci Pepa Křepelka, Vašek Čech a Andrej Chochlov, v brance se střídala Iva Chlumská a Jonáš Jarmar. Naše řady také doplnili 3 hráči z Postřelmova – Monika Krmelová, Denis Fúsik a Jirka Vyhlídal.
Trenér Kuba vyrazil do Brna již ve středu, aby potvrdil naši účast na turnaji, zaplatil ubytování a vyzvedl ID náramky (bez náramek by hráči mj. nemohli hrát). Já jsem s hráči a panem Křepelkou vyrazil vlakem ve čtvrtek 22. 6. v 10,30 a měli jsme do Brna dorazit ve 12,40. Z důvodu poruchy zabezpečovacího zařízení jsme ale před Rousínovem chytli 40 minut zpoždění a už to vypadalo, že možná ani nestihneme první zápas ve 14,15. Naštěstí to dopadlo dobře a před 14. hodinou jsme byli v hale na Vodově, nezbylo nám ale mnoho času na rozkoukání a rozhýbání a museli jsme nastoupit do zápasu.
Sokoli Zábřeh – FBC Přerov 0:13
Naším prvním soupeřem byl FBC Přerov. Rychlí a dobří hráči, a než jsme se rozkoukali, překvapili nás brankou. Pak nás rychle překvapili ještě několikrát a za 4 minuty jsme prohrávali 4:0. To už se naši ale probrali, začali bránit a vůbec hrát tak, jak jsme to nacvičovali, soupeři jsme ukázali, že taky něco umíme a nakonec jsme za 30 minut hry obdrželi „jen“ 13 branek. My jsme měli také několik šancí skóre upravit, ale naši hrotoví hráči to nedokázali dotáhnout do příznivého konce. Z našeho hlediska ale dobrý.
Po zápase jsme se v centru najedli a jeli na Lesnou, kde jsme měli být ubytováni. Pořadatel to však nenápadně změnil a my museli jet na druhou stranu Brna do Bohunic, kde jsme měli ubytování v ZŠ Svážná. Chvíli nám trvalo, než jsme našli jediný otevřený vchod mezi mnoha zamčenými, neboť se pořadatel nenamáhal umístit ke škole nějaké značení, kudy jít. (Spali jsme ve vyklizených třídách na karimatkách a snídaně a večeře jsme dostávali v místní jídelně). Po ubytování jsme uháněli zase na tramvaj a do haly na Vodovce, kde jsme měli druhý zápas od 21,15 hodin. Tam už na nás čekala také trenérka Hanka i s 1,5 ročním Honzíkem.
Sokoli Zábřeh – Sokol Brno I EMCOCase Gullivers White 0:7
Zápas se hrál v hale č.2 na Vodově v 21,15. Zde trenéři trošku pozměnili systém a pověděli hráčům, co na hřišti nyní dělat, aby nedostali tolik branek jako v prvním zápase. Naši hráči už se lépe srovnali s velkým hřištěm, usilovně bránili a soupeři nedovolili skórovat, takže první poločas po 15 minutách hry skončil 0:0!!! Po přestávce se obraz hry změnil. Gulivers dali dvě branky, což vypadalo ještě nadějně a tak trenéři nechali otevřít více hru a začít útočit. Bohužel se nám nepodařilo na rozdíl od soupeře skórovat, na hráčích byla vidět únava, ale i tak jsme s naší předvedenou hrou (u vědomí našich možností) byli spokojeni.
Black Angels – Sokoli Zábřeh 9:0
Před zápasem jsme chtěli navštívit prodejnu Florbalcom. Protože otvírali až později, přesunuli jsme se do centra města a navštívili jsme Zelný trh a starou brněnskou radnici s drakem a brněnským kolem. Pak jsme se vrátili do Florbalcomu, někteří něco nakoupili a jeli jsme do haly Tatranu Bohunice.
V pátek v pravé poledne jsme rozehráli v hale Tatranu Bohunice hru s týmem Black Angels. Tady byl vidět rozdíl věků a zkušeností, přesto jsme několikrát dokázali ohrozit branku soupeře, bohužel opět bez gólu. Na rozdíl od jiných soupeřů jsme ale dokázali odolávat mnohem lépe.
Po zápase jsme opět zajeli do centra, kde se hráči naobědvali a pak jsme vyrazili do sportovní haly v Technoparku Vysokého učení technického, kde jsme měli odehrát poslední zápas základní skupiny.
FBC Pitbulls Kolín – Sokoli Zábřeh 2:1
Ve špatně dýchatelné atmosféře haly (neboť venku panovalo letní počasí – teplota kolem 30̊ ) jsme rozehráli na turnaji poprvé zápas tak, že jsme poměrně brzy šli do jednobrankového vedení. Předchozí fyzicky náročný zápas (a hlavně u některých hráčů šlo vidět, že nejsou zvyklí běhat na plno po celou dobu zápasu na tak velkém prostoru) ubral našim hráčům síly a již jsme nedokázali náskok zvýšit. V druhé půli soupeř vyrovnal, hra se přelévala sem a tam. Bohužel v závěru utkání po faulu soupeře na našeho hráče rozhodčí hru nepřerušil, naši na chvíli ztratili koncentraci a soupeř vstřelil vítězný gól. To samozřejmě hráče mrzelo, trenér Kuba se rozhořčil na rozhodčího, za což nás rozhodčí potrestal vyloučením, na stavu utkání se ale již nic nezměnilo. Opět ale naše pochvala hráčům za předvedený výkon na hranici jejich současných schopností.
Po zápase opět dostali hráči v centru města volno pro návštěvu McDonaldů, KFC, kebabů a jiných zajímavostí a pak jsme se vrátili do ubytovny na večeři, kde jsme čekali na rozlosování play-off.
V sobotu nás čekal jen zápas s Ostraváky a to v 11,00 opět na Vodovce. Hanka musela ráno s Honzíkem domů a Kuba celý den pískal zápasy na Sokole Brno I, na ten náš zápas však přijel.
FBC ČPP Bystroň Group Ostrava- modří – Sokoli Zábřeh 16:1
Věděli jsme, že tento, jeden z nejlepších týmů na turnaji, neporazíme, ale naši šli do zápasu opět se snahou uhrát aspoň slušný výsledek. Hráči soupeře byli jednoznačně o hodně lepší, kondičně i technicky lépe připravení. Nedali jsme jim nic zadarmo, ale přesto po 10 minutách hry vedli 3:0, odvolali brankáře a po zbytek zápasu hráli v šesti hráčích v poli. Poskytli jsme jim také 3x výhodu přesilové hry a jeden nájezd, který proměnili, naši pak v závěru několikrát ohrozili soupeřovu branku, byl z toho ale jen jeden gól, další šance jsme nedokázali proměnit.
Po zápase jsme zajeli na ubytovnu, odložili zbytečné věci a vydali se na Lesnou do areálu TJ START vyzkoušel minigolf. Někteří se do toho dostali rychle, jiným to trvalo déle, ale strávili jsme tam úspěšně téměř 3 hodiny. V osm večer jsme se vydali zpět na večeři a pak jsme zůstali na ubytovně a odpočívali. Na všech byla znát únava z náročného programu, ale věřím, že se všem akce líbila a že byli spokojeni.
V neděli ráno jsme se sbalili, posnídali a vyrazili do města. Naposled jsme prošli „čáru“ – pěší trasu oblíbenou u všech Brňanů z České přes Svoboďák na „roli“ tedy v brněnském hantecu na nádraží a po obědě jsme byli už doma.
Co závěrem?
Zúčastnění hráči si na vlastní florbalky (a ruce a nohy) zažili, jak se má hrát florbal na kvalitní úrovni, neboť naše ZFL je přece jen o něčem trochu jiném. Věřím, že si také uvědomili, že při dobrém a poctivém tréninku jsou schopni hrát vyrovnaně i s těmi nejlepšími týmy. A v neposlední řadě si aktivně užili atmosféru velké sportovní události.
Děkuji panu Křepelkovi za výpomoc s hráči (doprava, ubytování…). Děkuji oddílu WORMS Postřelmov za poskytnutí jejich haly, kde jsme mohli trénovat systém 5+1. Děkuji všem hráčům, že makali až do konce každého zápasu, i když bylo předem jasné, jak to dopadne (výjimkou zápasu s Kolínem).
Fotogalerie zde