3. turnaj pro přípravky a elévy v rámci ZFL

Původně se mělo hrát systém 4+1, ale vzhledem k tomu, že se postavila dvě menší hřiště, odehrál se turnaj nakonec v systému 3+1 a to „každý s každým“. Na každý tým čekalo tedy pět velmi fyzicky i psychicky náročných zápasů, neboť program zápasů byl nastaven i tak, že některé týmy musely odehrát čtyři zápasy za sebou! Hrací čas byl nastaven na 3 x 7 minut. Bojovalo se o putovní pohár starosty obce Vikýřovice.

Zábřežský Sokol reprezentovaly dva týmy. Tým Zábřeh 1 tvořili herně zkušenější hráči – Ráďa H., Matěj S., Tobiáš H. a Anička V.  Ti byli doplněni dvěma méně zkušenými hráči - Vojtou J. a Denisem S., kteří se ale svoji bojovností v týmu neztratili, ba právě naopak. V brance se střídali Honza Č. a David K. Původně neměla naše Anička na turnaj jet, ale protože během týdne před turnajem odpadávali hráči, tak jsme využili výjimky turnaje, že mohou hrát i dívky o rok starší, tj. roč. 2012.

Tým Zábřeh 2 byl složen převážně z hráčů, kteří se s florbalem setkali až v této sezoně a rovněž byli ze všech účastníků nejmladší a nejmenší -  Rupík a Korny U., Erik H.,  Beník P., Nela P., Eliška Č. a Jan K. Branku hájili střídavě Lukáš N. a Bartík P.

Náš tým číslo 1 předvedl obrovskou vůli a touhu zvítězit. Bojovali o každý míč, šli kupředu za každým gólem i za každým vyhraným zápasem a na konci celého turnaje je čekal neuvěřitelný pocit –  vítězství v turnaji. Poprvé se této generaci podařilo ovládnout celý turnaj (a to bez ztráty bodů – skóre tomu i napovídá 56:7 (vstřelených : obdržených)) a na jeho konci si tak mohli zaslouženě zvednout vysněný putovní pohár starosty obce Vikýřovice nad hlavu a zakřičet vítězný pokřik: "My jsme Sokol Zábřeh!"

Na úvod je čekal jeden z těžkých soupeřů turnaje - Postřelmov. Bylo to nejvyhecovanější vítězství 6:3, ze kterého si někteří hráči odnesli i šrámy na těle. Hned po tomto zápase bez přestávky museli čelit dalšímu bojovnému soupeři z Rapotína, kterého nakonec porazili 3:1. Po krátké přestávce předvedli neskutečný výkon, když porazili tým z Troubelic 17:0. Pak následovala výhra s domácím týmem z Vikýřovic 14:1 a na konec derby s druhým týmem zábřežských sokolíků. Toto utkání mělo moc krásný náboj domácí rivality. První tým ne a ne dát gól, Bartík v brance svůj tým hodně podržel. Když už gól vstřelili, vzápětí inkasovali a přišla nervozita. Nakonec se ovšem ukázala herní i výšková převaha a první tým zvítězil. 

Propukla nepopsatelná radost – vítězství nejen v zápase, ale i v turnaji pro Sokol Zábřeh!

Druhý zábřežský tým se stále učí hrát, byl to jejich teprve třetí turnaj v této sezóně. Nikdo tedy nemohl očekávat žádné herní zázraky, ale byli jsme mile překvapeni - bylo vidět, že již neběhají bezhlavě v houfu za míčkem, ale už také občas myslí na obsazení soupeřů, těsné bránění, nabíhání před branku a také střelby a přihrávky se zlepšily. Tomu všemu napovídal první zápas s Vikýřovicemi. Sice panují dohady, že Zábřeh vyhrál, leč do tabulky se zapsala remíza. Branky počítali rozhodčí a protože z počátku jsme si branky sami nepočítali, neměli jsme jistotu výsledku, jen pocit, že jsme o branku vyhráli, ale přít jsme se nemohli a ani nechtěli. Musíme také vyzdvihnout, že naši nejmladší a nejmenší hráči byli schopni vstřelit v prvním zápase soupeři 7 branek! To se jim ještě nikdy nepodařilo, obdivuhodný výkon !

V dalších zápasech se už na výkonu podepsala únava (přece jen ten první zápas byl sám o sobě dramatický, kdy se skóre přelévalo z jedné strany na druhou) a kvalitnější soupeři a tak šli od porážky k porážce. Přesto všechno statečně bojovali až do konce turnaje. Za výkon můžeme pochválit zejména Rupíka, střelkyni Nelu, která má na svědomí víc jak polovinu vstřelených branek a brankáře Bartíka, který svými rychlými nečekanými zákroky potrápil nejednoho soupeře.

Gratulujeme nejen Nelince a Aničce za ocenění za nejlepšího hráče v týmu, ale gratulujeme všem hráčům za předvedený výkon, neboť za každé ocenění vždy stojí práce celého týmu, nikoliv jednotlivce!

Fotogalerie zde

V příští sezoně už bude většina hráčů z týmu číslo 1 hrát za mladší žáky, ale nemáme obavy o budoucnost v kategorii elévů, neboť na turnaji jsme viděli, že nám vyrůstají další nadějní hráči.

Děkujeme hráčům za skvělou prezentaci našeho klubu a za zážitky v hale. Děkujeme rodičům za dopravu hráčů.

Další turnaj se odehraje v Rapotíně 1. dubna. Podaří se nějaký apríl? Také by se mělo hrát koncem května na venkovním hřišti v Troubelicích.